Počátky
Valašský soubor Kašava vznikl v roce 1971 z iniciativy předsedy JZD Kašava–Držková Josefa Jarcovjáka. Základem souboru byla mládežnická skupina z Kašavy, která pod vedením manželů Libuše a Jiřího Perůtkových (tanečníků zlínského Bartošova souboru písní a tanců) nacvičila valašské figurální tance pro místní dožínky. Manželé Perůtkovi byli také prvními uměleckými vedoucími Kašavy.
Do roku 1991 bylo hlavním zřizovatelem Valašského souboru Kašava sloučené JZD Podhoran Lukov, od roku 1976 společně se zlínskou ZUŠ Štefánikova, s níž kolektiv navázal intenzívní spolupráci. V období 1991–1997 byl soubor zaregistrován jako občanské sdružení. V roce 1997 se Valašský soubor Kašava stal uměleckou složkou Sdružení přátel lidové kultury KAŠAVA a zároveň jeho nejvýznamnější součástí.
Valašský soubor Kašava vznikl v roce 1971 z iniciativy předsedy JZD Kašava–Držková Josefa Jarcovjáka. Základem souboru byla mládežnická skupina z Kašavy, která pod vedením manželů Libuše a Jiřího Perůtkových (tanečníků zlínského Bartošova souboru písní a tanců) nacvičila valašské figurální tance pro místní dožínky. Manželé Perůtkovi byli také prvními uměleckými vedoucími Kašavy.
Do roku 1991 bylo hlavním zřizovatelem Valašského souboru Kašava sloučené JZD Podhoran Lukov, od roku 1976 společně se zlínskou ZUŠ Štefánikova, s níž kolektiv navázal intenzívní spolupráci. V období 1991–1997 byl soubor zaregistrován jako občanské sdružení. V roce 1997 se Valašský soubor Kašava stal uměleckou složkou Sdružení přátel lidové kultury KAŠAVA a zároveň jeho nejvýznamnější součástí. Choreografové a vedoucí
V roce 1973 byli přizváni k choreografické spolupráci manželé Věra a Jindřich Kovářů a v roce 1976 Karel Pavlištík, který jako choreograf, režisér a umělecký vedoucí (1981–1987, 1991–1996) vtiskl souboru charakteristické rysy. V letech 1996–2009 pokračovala jako umělecká vedoucí Lucie Uhlíková. V takto určeném uměleckém směru dále při stavbě repertoáru pokračovala Veronika Jedličková, Markéta Pavlištíková, Magdalena Preiningerová, Michal Preininger (umělecký vedoucí souboru v letech 1987–1991) a Ivana Podešvová. Vedle nich však Kašava úzce spolupracovala s celou řadou folkloristů, výtvarníků a herců. V současné době vede taneční složku Ondřej Pavlištík a Anna Minářová.
V roce 1973 byli přizváni k choreografické spolupráci manželé Věra a Jindřich Kovářů a v roce 1976 Karel Pavlištík, který jako choreograf, režisér a umělecký vedoucí (1981–1987, 1991–1996) vtiskl souboru charakteristické rysy. V letech 1996–2009 pokračovala jako umělecká vedoucí Lucie Uhlíková. V takto určeném uměleckém směru dále při stavbě repertoáru pokračovala Veronika Jedličková, Markéta Pavlištíková, Magdalena Preiningerová, Michal Preininger (umělecký vedoucí souboru v letech 1987–1991) a Ivana Podešvová. Vedle nich však Kašava úzce spolupracovala s celou řadou folkloristů, výtvarníků a herců. V současné době vede taneční složku Ondřej Pavlištík a Anna Minářová.
Repertoár
Soubor zpracovává folklorní a zvykoslovný materiál z Valašska (zejména z jeho západní a jižní části) a přilehlých přechodových oblastí – luhačovického Zálesí a okrajové části východní Hané. Repertoár tvoří, vedle jednotlivých tanečních čísel, scénické programové bloky vycházející z lidových obřadů a zvyků, např. O práci, lásce a radosti (1979; Dožatá, Čepení nevěsty, Končiny), Vitajte na valašském bále (1982), Na tom zlínském rynku (1985), Už tú smrť nesem (1988), Hody v Hrubéj hospodě aneb Fryštácká chaso, na zól (1993; spojeno s rekonstrukcí zaniklého kroje z Fryštáku), O lásce a vojně (2000; spojeno s rekonstrukcí ludkovického kroje).
Specifickým rysem práce souboru jsou rekonstrukce zaniklých zvykoslovných aktivit: vánoční hry z Vizovicka (Pastuši, Třé králé, Svatá Dorota – 1982), Slyšél sem novinu přežalostnú (masopustní scéna z Brumova – 1984), Jihovalašští mikuláši (1986), Chodění s Karlem (masopustní scéna ze Štítné nad Vláří – 1988), Končiny (pochovávání basy – 1988), Hra o ráji (1998).
Kašava se také snaží dodržovat tradiční zvyky: velikonoční „šlahačku“, koledování na Svatého Štěpána i nově vzniklou silvestrovskou obchůzku.
Valašský soubor Kašava patří k těm folklorním souborům, které si vytvořily a stále udržují osobitou uměleckou tvář.
Soubor zpracovává folklorní a zvykoslovný materiál z Valašska (zejména z jeho západní a jižní části) a přilehlých přechodových oblastí – luhačovického Zálesí a okrajové části východní Hané. Repertoár tvoří, vedle jednotlivých tanečních čísel, scénické programové bloky vycházející z lidových obřadů a zvyků, např. O práci, lásce a radosti (1979; Dožatá, Čepení nevěsty, Končiny), Vitajte na valašském bále (1982), Na tom zlínském rynku (1985), Už tú smrť nesem (1988), Hody v Hrubéj hospodě aneb Fryštácká chaso, na zól (1993; spojeno s rekonstrukcí zaniklého kroje z Fryštáku), O lásce a vojně (2000; spojeno s rekonstrukcí ludkovického kroje).Specifickým rysem práce souboru jsou rekonstrukce zaniklých zvykoslovných aktivit: vánoční hry z Vizovicka (Pastuši, Třé králé, Svatá Dorota – 1982), Slyšél sem novinu přežalostnú (masopustní scéna z Brumova – 1984), Jihovalašští mikuláši (1986), Chodění s Karlem (masopustní scéna ze Štítné nad Vláří – 1988), Končiny (pochovávání basy – 1988), Hra o ráji (1998).
Kašava se také snaží dodržovat tradiční zvyky: velikonoční „šlahačku“, koledování na Svatého Štěpána i nově vzniklou silvestrovskou obchůzku.
Valašský soubor Kašava patří k těm folklorním souborům, které si vytvořily a stále udržují osobitou uměleckou tvář.
Muzika
Do roku 1977 neměl soubor vlastní muziku. Při vystoupeních jej střídavě doprovázely CM Máj pod vedením Aloise Skoumala, CM Rusava, CM Vsacan a cimbálová muzika z Vizovic. V roce 1977 se součástí souboru stala muzika vedená primášem Antonínem Bařinkou, která přijala název Cimbálová muzika Kašava. Jejími pěveckými sólisty byli Ludmila Bařinková–Hnilicová a Pavel Malík, úzce s ní spolupracovali Jarmila Šuláková a Josef Laža. CM Kašava natáčela v Československém rozhlase v Ostravě, podílela se na několika ročnících televizního cyklu Zazpívej, slavíčku.
V roce 1978 vydala SP gramodesku Valašský soubor hraje a zpívá, v roce 1987 pak LP Hraje a zpívá Kašava.
Od roku 1992 vystupuje taneční složka s novou muzikou, která do té doby působila pod Základní uměleckou školou Štefánikova ve Zlíně pod vedením pedagožky Radany Váňové. Od roku 1994 je vedoucí Lucie Uhlíková, primášem byl a je Petr Král a spolu s Kateřinou Pešatovou–Novotnou a Martinem Peprníkem je rovněž pěveckým sólistou muziky. V roce 1999 cimbálová muzika Valašského souboru Kašava natočila v ostravském rozhlase svůj první zvukový nosič Na tom našem potoce. O dva roky později získala na setkání cimbálových muzik Valašského království ve Frenštátu pod Radhoštěm titul Nejsympatičtější muzika, v roce 2002 vydala spolu se svými hosty CD Z vršku do doliny, v roce 2006 CD Kady je cesta ode Zlína... a v roce 2008 CD Pastuškové, povím vám s vánoční tematikou. CM VS Kašava získala ocenění FOSKAR 2009.
Do roku 1977 neměl soubor vlastní muziku. Při vystoupeních jej střídavě doprovázely CM Máj pod vedením Aloise Skoumala, CM Rusava, CM Vsacan a cimbálová muzika z Vizovic. V roce 1977 se součástí souboru stala muzika vedená primášem Antonínem Bařinkou, která přijala název Cimbálová muzika Kašava. Jejími pěveckými sólisty byli Ludmila Bařinková–Hnilicová a Pavel Malík, úzce s ní spolupracovali Jarmila Šuláková a Josef Laža. CM Kašava natáčela v Československém rozhlase v Ostravě, podílela se na několika ročnících televizního cyklu Zazpívej, slavíčku.
V roce 1978 vydala SP gramodesku Valašský soubor hraje a zpívá, v roce 1987 pak LP Hraje a zpívá Kašava.Od roku 1992 vystupuje taneční složka s novou muzikou, která do té doby působila pod Základní uměleckou školou Štefánikova ve Zlíně pod vedením pedagožky Radany Váňové. Od roku 1994 je vedoucí Lucie Uhlíková, primášem byl a je Petr Král a spolu s Kateřinou Pešatovou–Novotnou a Martinem Peprníkem je rovněž pěveckým sólistou muziky. V roce 1999 cimbálová muzika Valašského souboru Kašava natočila v ostravském rozhlase svůj první zvukový nosič Na tom našem potoce. O dva roky později získala na setkání cimbálových muzik Valašského království ve Frenštátu pod Radhoštěm titul Nejsympatičtější muzika, v roce 2002 vydala spolu se svými hosty CD Z vršku do doliny, v roce 2006 CD Kady je cesta ode Zlína... a v roce 2008 CD Pastuškové, povím vám s vánoční tematikou. CM VS Kašava získala ocenění FOSKAR 2009.
Taneční složka
Pro umělecký a interpretační profil taneční skupiny Valašského souboru Kašava je charakteristické, že se její členská základna formovala a stále formuje ze dvou zdrojů: z mladých lidí, kteří se narodili a vyrostli v obcích regionu, v jehož tradiční kultuře je repertoár souboru výrazně zakořeněn, a z mladých lidí ze Zlína, kteří prošli taneční výchovou v základních uměleckých školách nebo v dětských folklorních souborech. Ze vzájemného ovlivňování obou skupin vyrůstají tanečníci schopní technicky zvládnout požadavky choreografů při scénickém zpracování folklorního materiálu bez toho, že by se ztrácely charakteristické rysy regionálního tanečního stylu. Toto vzájemné ovlivňování významným způsobem přispělo rovněž ke specifické schopnosti členů taneční skupiny interpretovat zvykoslovný materiál, jehož hojné využívání ozvláštňuje repertoár celého souboru.
Pro umělecký a interpretační profil taneční skupiny Valašského souboru Kašava je charakteristické, že se její členská základna formovala a stále formuje ze dvou zdrojů: z mladých lidí, kteří se narodili a vyrostli v obcích regionu, v jehož tradiční kultuře je repertoár souboru výrazně zakořeněn, a z mladých lidí ze Zlína, kteří prošli taneční výchovou v základních uměleckých školách nebo v dětských folklorních souborech. Ze vzájemného ovlivňování obou skupin vyrůstají tanečníci schopní technicky zvládnout požadavky choreografů při scénickém zpracování folklorního materiálu bez toho, že by se ztrácely charakteristické rysy regionálního tanečního stylu. Toto vzájemné ovlivňování významným způsobem přispělo rovněž ke specifické schopnosti členů taneční skupiny interpretovat zvykoslovný materiál, jehož hojné využívání ozvláštňuje repertoár celého souboru.
Festivaly, úspěchy
Soubor pravidelně vystupuje v programu zlínského Festivalu dechových a folklorních souborů, Zlínských Vánoc Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, na Rožnovských slavnostech, Národopisném létě v Rožnově pod Radhoštěm či MFF ve Strážnici, kde se v roce 1988 stal laureátem festivalu za přirozenou a scénicky působivou prezentaci masopustních obyčejů, v roce 1989 se tanečníci Libuše a Jiří Perůtkovi stali laureáty festivalu za stylovou a bezprostřední interpretaci valašského lidového tance, v roce 2001 se stal laureátem dívčí pěvecký sbor souboru a v roce 2009 se soubor stal laureátem za zpracování materiálu luhačovického Zálesí v pořadu Pod Biskupskú horú hospoda malovaná. Kašava účinkovala také na Dnech folkloru na Slovanském ostrově ke 100. výročí Národopisné výstavy českoslovanské v Praze (1996), na folklorním koncertu v rámci Pražského jara (1997) i na řadě zahraničních festivalů (Anglie, Belgie, Egypt, Francie, Kypr, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Řecko, Španělsko, Ukrajina ad.). Soubor vystupoval i v několika televizních pořadech, například Muzikanti, hrejte (1986, režie Milan Peloušek), Už tú smrť nesem (1991, režie Rudolf Tesáček).
K největším úspěchům Kašavy patří cena poroty na Národní přehlídce folklorních souborů v Třinci (1979) za Čepení nevěsty a hlavní cena 4. celostátního festivalu folklorních souborů v Košicích (1980) za scénický blok O práci, lásce a radosti.
Soubor pravidelně vystupuje v programu zlínského Festivalu dechových a folklorních souborů, Zlínských Vánoc Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, na Rožnovských slavnostech, Národopisném létě v Rožnově pod Radhoštěm či MFF ve Strážnici, kde se v roce 1988 stal laureátem festivalu za přirozenou a scénicky působivou prezentaci masopustních obyčejů, v roce 1989 se tanečníci Libuše a Jiří Perůtkovi stali laureáty festivalu za stylovou a bezprostřední interpretaci valašského lidového tance, v roce 2001 se stal laureátem dívčí pěvecký sbor souboru a v roce 2009 se soubor stal laureátem za zpracování materiálu luhačovického Zálesí v pořadu Pod Biskupskú horú hospoda malovaná. Kašava účinkovala také na Dnech folkloru na Slovanském ostrově ke 100. výročí Národopisné výstavy českoslovanské v Praze (1996), na folklorním koncertu v rámci Pražského jara (1997) i na řadě zahraničních festivalů (Anglie, Belgie, Egypt, Francie, Kypr, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Řecko, Španělsko, Ukrajina ad.). Soubor vystupoval i v několika televizních pořadech, například Muzikanti, hrejte (1986, režie Milan Peloušek), Už tú smrť nesem (1991, režie Rudolf Tesáček).
K největším úspěchům Kašavy patří cena poroty na Národní přehlídce folklorních souborů v Třinci (1979) za Čepení nevěsty a hlavní cena 4. celostátního festivalu folklorních souborů v Košicích (1980) za scénický blok O práci, lásce a radosti.
